Školení řidičů referentů pro servisní techniky

Povinnost vychází z § 103 odst. 2 zákoníku práce: zaměstnavatel musí zajistit školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které se vztahují k rizikům zaměstnance. Podle § 349 odst. 1 ZP mezi tyto předpisy patří i dopravní předpisy. Pokud technik řídí služební dodávku mezi zakázkami, je řízení součástí jeho práce a riziko s ním spojené je pracovní riziko.

Servisní firmy si často kladou opačnou otázku — jestli náhodou technici nepotřebují profesní školení. Profesní školení podle zákona č. 247/2000 Sb. se týká řidičů z povolání a vozidel skupin C a D; my ho neděláme a s referentským školením ho nelze zaměňovat. U běžné servisní dodávky do 3,5 tuny řešíte školení podle zákoníku práce, ne profesní průkaz. Pokud máte ve firmě i těžší techniku, rozdělte řidiče ve směrnici do skupin — u koho platí co.

Pojem „řidič referent“ v žádném zákoně není. Používá ho praxe a Státní úřad inspekce práce pro zaměstnance, kteří řídí v souvislosti s výkonem práce, ale řízení není jejich druhem práce. Technik do této skupiny patří typicky celý svůj pracovní život.

Dodávka servisního technika je zaskladněná průběžně, ne jednorázově. Během týdne v ní přibývají náhradní díly, demontované komponenty, prázdné obaly a nářadí, které se po zásahu nevrátilo do regálu. Riziko není v tom, že vozidlo je přetížené — riziko je v tom, že předmět o hmotnosti pár kilogramů se při prudkém brzdění chová jako projektil a mezi nákladovým prostorem a kabinou často není nic než sedačka.

Do školení i do vlastních pokynů proto patří:

• kontrola zajištění nákladu před každým výjezdem, ne jen po naložení ve skladu,
• pravidlo, že těžké díly patří k podlaze a k přední stěně, ne na horní police,
• zákaz převážet volně ležící nářadí v kabině (i klíč na palubce je při nárazu problém),
• kontrola, že dělicí přepážka nebo síť je celá a uchycená,
• pravidla pro tlakové lahve, baterie a hořlaviny, pokud je technik vozí — tady si obsah musíte doplnit sami, protože se liší firma od firmy.

Nařízení vlády č. 168/2002 Sb. stanoví způsob organizace práce při provozování dopravy včetně nakládky a couvání. Je to předpis, který se na referenty vztahuje stejně jako na profesionály, a v servisním provozu se porušuje nejčastěji právě u nakládky.

Havarijní výjezd má vlastní logiku: telefon zvoní ve 23:30, technik jede sám, po neznámé trase, do objektu, který nezná, a ví, že na něj někdo čeká. Kombinace časového tlaku a spánkového deficitu je v servisu běžná a v běžné osnově školení řidičů se neobjeví.

Co má být probrané a hlavně zapsané ve vaší směrnici:

• maximální doba řízení a bezpečnostní přestávky podle nařízení vlády č. 168/2002 Sb. — platí i v noci a i když zákazník spěchá,
• kdy technik výjezd odmítne nebo přeruší, protože je po směně a nemá odpočinek; tohle musí být pravidlo zaměstnavatele, ne odvaha jednotlivce,
• jak se eviduje doba řízení při výjezdu mimo pracovní dobu,
• postup při poruše nebo nehodě v noci na místě bez osvětlení — reflexní vesta se obléká v kabině, ne po vystoupení.

Školení samo únavu neodstraní. Odstraní ji rozvrh výjezdů a pravidlo, které řekne, že zásah může počkat. Školení je místo, kde se to řidiči sdělí prokazatelně.

Většina drobných škod v servisních firmách nevzniká na silnici, ale na posledních padesáti metrech. Areál zákazníka, úzký dvůr, rampa, couvání s dodávkou bez výhledu, vysokozdvižný vozík přejíždějící za zády.

Do doplňujících pokynů pro techniky patří především:

• couvání jen s navádějící osobou, nebo objetím a otočením tam, kde je to možné; couvací kamera není náhrada rozhledu,
• pravidla pro vjezd do cizího areálu: technik se řídí dopravním režimem provozovatele a před vystoupením si obléká reflexní vestu,
• zajištění stojícího vozidla ve svahu a při otevřených zadních dveřích,
• vypnutí motoru a zajištění klíčů, když technik pracuje mimo dohled na vozidlo,
• práce z vozidla — otevřené boční dveře do vozovky, vysunuté schůdky, kabely vedené přes chodník; tohle je pořád ještě dopravní riziko.

Tady e-learning končí a začínáte vy. Proto má účet zaměstnavatele pole pro vlastní doplňující pokyny: napíšete do něj konkrétní pravidla pro své vozy a své zákazníky, řidiči je uvidí jako součást školení a zapíší se do záznamu.

Technici nejsou v kanceláři a sladit je na jeden termín je nereálné. Online školení tenhle problém obchází: zadáte jména a e-maily, každý řidič dostane osobní odkaz a nepotřebuje účet ani heslo. Školení má 8 kapitol, čtení zabere zhruba 20–25 minut a končí testem o 20 otázkách z banky 160, s hranicí 80 % (16 správných). Test lze opakovat bez omezení, takže neproškolený technik nezůstane viset kvůli jedné otázce.

Ze svého účtu si stáhnete osnovu školení, záznam o školení, prezenční listinu s výsledky testů, PDF osvědčení pro každého řidiče s ověřitelným číslem a vzor směrnice pro provoz vozidel, do které doplníte pravidla pro nakládku, výjezdy a parkování. Třicet dní před koncem platnosti přijde e-mailová připomínka. Licence platí 12 měsíců a to je i interval opakování, který doporučujeme — zákon žádnou lhůtu nestanoví, určuje ji zaměstnavatel podle rizik podle § 103 odst. 3 ZP.

Školení je dostupné v češtině, ukrajinštině a angličtině za stejnou cenu, což v servisních firmách s mezinárodními týmy řeší praktický problém. Ceny za jednoho řidiče a 12 měsíců začínají na 149 Kč a klesají podle počtu řidičů až na 69 Kč — podrobně v ceníku. Právní základ najdete v sekci Právní rámec, obsah kapitol v obsahu školení.